Teplota a horečka

Jsou dvě hodiny v noci. Syn žhne jako kamínka. Dotýkat se jeho rozpáleného tělíčka mě pomalu pálí. Má vysokou horečku. Dívá se jako raněné zvířátko. Držím ho za ruku, tulím ho k sobě a šeptám mu, že tu jsem pro něj a bude to dobré. Vím, že to bude dobré a vím, že to bude dobré i bez léků.

Zjistit to nebylo jednoduché a vlastně jsme si to s manželem vyzkoušeli na vlastní kůži.

Před dvěma lety jsme byli všichni (tehdy ještě ve třech) nemocní. Synovi byly tři měsíce, tak jsem se mu bála dát nějaký lék. Čekala jsem, jestli mu nevystoupí příliš teplota, abych mu dala Nurofen pro děti.

Teplotu měl naštěstí „jen“ 38,5 stupňů Celsia, což byla přesně ta hranice, po které bych mu ji začala srážet. Musel to vydržet bez léků.

Já sama jsem si také nic nedala kvůli kojení. Dnes už vím, že do mateřského mléka, které se tvoří z krve, přechází zanedbatelně nepatrné množství látek z toho, co matka sní nebo vypije.

Ale díky tomu, že jsme byli se synem odkázaní sami na sebe, vyléčili jsme se opravdu velmi rychle. Dá se říct, že přes noc.

Honzík (manžel) takové štěstí neměl. Babička mu přivezla velké množství Panadolu a on je v pravidelných intervalech zobal. Ještě jsem ho povzbuzovala, aby jich jedl víc.

I po týdnu léčby vypadal na umření. Když se mi navíc svěřil, že má už týden přes 39 stupňů, vyděsila jsem se, co to má za moribundus, kterým by nás mohl nakazit. Už tak byl vykázaný z ložnice do dětského pokoje, ale co kdyby náhodou…

Sbalila jsem manžela i dítě a jeli jsme na pohotovost.

Naštěstí ten večer sloužila mladá doktorka, co Honzíka prohlédla. Diagnóza zněla chřipka, ale hnusná. A léčba? Vysadit Panadol, dát si pořádnou dávku Céčka, horký čaj a vypotit se. Dát tělu šanci se uzdravit.

Tím, jak si dal Honzík prášek, tak se snížila horečka a tělo přestalo bojovat s nemocí. Když účinky léku polevily, tělo opět chtělo začít uzdravovat pomocí vysoké teploty, která zabíjí viry a tím léčí. A to se dělo stále dokola.

Lidské tělo je velmi chytré, stačí mu jen nebránit.

Po asi půl roce byl Edík opět nemocný. Tentokrát jsem už věděla, že to spolu zvládneme. Vysvlékla jsem ho z pyžamka a položila jsem si ho na nahé břicho. Cítila jsem, jak pálí a já s ním. Postupně se začala horečka snižovat. Oba jsme spokojeně usnuli. Ráno už po teplotě nebylo ani památky.

Tělo každé maminky má neuvěřitelné termoregulační vlastnosti. Dokáže fungovat lépe než inkubátor a úplně přesně přizpůsobit teplotu na prohřátí miminka.

Dokonce i při úpalu, který měl Edík loni v létě, když nechtěl při největším vedru pít, jsme teplotu zkrotili pomocí kontaktu kůže na kůži a ochlazováním hlavičky mokrým ručníkem.

Toto není návod na léčení. Vždy je potřeba sledovat celkový zdravotní stav a vyhodnocovat aktuální situaci individuálně. Podle celkového zdravotního stavu (novorozenci, starší lidé, další nemoci, celková imunita atd.) lze zvolit maximální hranici, od které již raději teplotu srážet. Určitě bych to nejprve probrala s doktorem, pokud si nejste s čímkoliv jistí.

Určitě přidám další zkušenosti našeho boje s různými nemocemi.

 

Autor: Eva Knoblová

Baví mě inspirovat lidi, jak se netrápit nepořádkem a mít čas nejen na rodinu, ale i sami na sebe. Ukazuji lidem cestu, jak jde žít minimalisticky i s dětmi. Mou vášní je uklízení a vím, jak může být úklid zábava, jak ho udržet a zároveň šetřit přírodu a peněženku.   Můj příběh si přečtěte zde >>   ZDARMA si můžete stáhnout eBook 5 pravidel ke stále uklizené domácnosti.   Eva je autorka eBooku Detoxikuj svůj dům.   Kontaktovat mě můžete na mamauklizi@evaknoblova.cz nebo 728 129 874.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *